Nafta je stěžejním pilířem v energetickém mixu v dopravě
V České republice je 3 x vyšší spotřeba nafty než benzinů. Vysoký podíl nafty na celkové spotřebě pohonných hmot v je především důsledkem prakticky 100% dieselizace nákladního vozového parku a také polohou ve středu Evropy, jako tranzitní země kdy je podíl spotřeby nafty zvyšován mezinárodní kamionovou dopravou. V segmentu osobních vozidel především v letech 2010-2015 výrazně rostl podíl dieselů v podnikatelské sféře i u občanů.
Růst spotřeby nafty i počty registrací nových aut se spalovacím motorem a jejich dominance potvrzují stále vysokou ekonomickou potřebu nafty, která je stěžejním pilířem v energetickém mixu v dopravě. I přes některá rozhodnutí o možných zákazech prodeje nových osobních dieselových automobilů po roce 2030 zůstává nafta velmi důležitou pohonnou látkou, a to především pro nákladní vozový park, osobní dieselová vozidla splňující normu Euro 6 a nově Euro 7, veřejnou autobusovou dopravu, mobilní techniku ve složkách integrovaného záchranného systému a armády, zemědělské mechanizaci či železniční a lodní dopravě.
Motorová nafta prodávaná na našem trhu je vyráběna a dodávána podle evropských norem a v souladu s podmínkami automobilového průmyslu (výrobců automobilů). Motorová nafta je bezsirná a povinně obsahuje biosložku do výše až 7%. Její kvalita je monitorována ČOI a podle výsledků kontrol vykazuje výbornou úroveň jakosti - u členských firem ČAPPO 2 roky bez závad!
Neméně důležitý je i její významný daňový přínos do státního rozpočtu. Spotřební daň z prodeje nafty činí 9,95 Kč za litr +21% DPH. Celkový příjem státního rozpočtu z prodeje benzinu a nafty dosahuje více jak 100mld. Kč ročně.
Motorová nafta a její parametry dle normy ČSN EN 590
Norma ČSN EN 590 stanovuje kvalitativní požadavky na motorovou naftu používanou ve vznětových motorech v celé Evropské unii. Jejím cílem je zajistit takové vlastnosti paliva, které umožní spolehlivý chod moderních motorů, nízké emise a bezpečné skladování. Jedním ze základních parametrů je cetanové číslo, které musí být minimálně 51. Vyjadřuje schopnost paliva rychle se po vstříknutí zapálit, což ovlivňuje hladký chod motoru, studené starty i hlučnost. S cetanovým číslem souvisí také cetanový index, který se počítá z fyzikálních vlastností paliva a slouží jako kontrola skutečné kvality základní frakce bez vlivu aditiv.
Důležitým parametrem je hustota při 15 °C, která se obvykle pohybuje mezi 820 a 845 kg/m³. Hustota přímo souvisí s energetickým obsahem paliva – vyšší hustota znamená více energie na litr, a tedy nižší spotřebu, ale příliš vysoká hustota může zhoršovat emise. S hustotou úzce souvisí kinematická viskozita, která musí být v rozmezí 2,0–4,5 mm²/s při 40 °C. Správná viskozita je zásadní pro dobré rozprašování paliva a zároveň pro mazání vstřikovacího systému.
Norma dále stanovuje minimální bod vzplanutí 55 °C, který je důležitý z hlediska bezpečnosti při manipulaci a skladování. Obsah síry je omezen na maximálně 10 mg/kg, což chrání moderní emisní systémy, zejména katalyzátory a filtry pevných částic. Součástí paliva může být také biosložka FAME, jejíž podíl je omezen na 7 % objemových. FAME zlepšuje obnovitelnost paliva, ale zároveň zhoršuje jeho oxidační stabilitu a zimní vlastnosti, což je důvod, proč je její množství přísně regulováno.
Norma rovněž stanovuje limity pro obsah vody (max. 200 mg/kg) a obsah nečistot (max. 24 mg/kg). Oba parametry jsou zásadní pro ochranu vstřikovacího systému, protože voda i pevné částice mohou způsobovat korozi, růst mikroorganismů nebo mechanické poškození. S tím souvisí také požadavek na oxidační stabilitu, která určuje odolnost paliva proti stárnutí. Nedostatečná stabilita vede k tvorbě úsad a zanášení filtrů, zejména při delším skladování.
Dalším sledovaným parametrem je obsah polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), který je omezen na přibližně 8–11 %. Vyšší obsah PAU zvyšuje tvorbu sazí a zhoršuje spalování, proto je jejich limit postupně snižován. Norma také definuje požadavky na mazivost, měřenou metodou HFRR, kde maximální povolená hodnota opotřebení činí 460 µm. Mazivost je klíčová pro ochranu vysokotlakých čerpadel a vstřikovačů, zejména u moderních systémů common-rail.
Součástí normy je i destilační křivka, která popisuje odpařovací chování paliva. Určuje například, že 95 % objemu musí předestilovat do 360 °C. Tento parametr ovlivňuje studené starty, výkon motoru i emise. Pro zimní provoz je zásadní parametr CFPP (Cold Filter Plugging Point), tedy teplota filtrovatelnosti. Podle klimatické třídy se pohybuje od 0 °C u letní nafty až po –20 °C u zimní třídy F. Doplněním je bod zákalu, který udává teplotu, kdy se začnou tvořit první parafínové krystaly.
Norma dále sleduje obsah popela, který nesmí překročit 0,01 %, protože popel představuje nespalitelný zbytek, který zanáší spalovací prostor a filtry. Posledním důležitým parametrem je korozivní působení na měď, které ověřuje, zda palivo nepoškozuje kovové části palivového systému.