Letecká paliva

Letecké petroleje

Toto palivo se používá jako pohonná látka pro letecké proudové motory od dopravních až po nadzvuková vojenská letadla. Letecký petrolej je do určité míry podobný lehké motorové naftě pro arktické klima. Existuje celá řada specifikací pro toto palivo, avšak nejčastěji se používá specifikace pro civilní letecký petrolej označený jako Jet A-1, popř. Jet B (s vyšší odolnosti nízkým teplotám – nižším bodem krystalizace).

Letecký petrolej je nejrozšířenější letecké palivo, používané moderními reaktivními motory. Toto palivo je směsí uhlovodíků vroucích v rozmezí 130-300o C. Letecký petrolej je do určité míry podobný lehké motorové naftě pro arktické klima. Je tvořen ještě lehčími frakcemi s nižší destilační teplotou a nižší hustotou a jeho kvalitativní parametry musí odpovídat odlišným provozním podmínkám, pro zlepšení potřebných vlastností jsou přidávána různá chemická aditiva. Letecký petrolej podléhá z hlediska kontroly kvality velmi přísným kontrolám, protože nelze připustit technickou poruchu letadla způsobenou nevyhovující kvalitou paliva.

Kvalitativní požadavky na letecký petrolej lze principiálně rozdělit do několika skupin – posuzuje se čistota paliva, těkavostní a nízkoteplotní vlastnosti, kontaminace nežádoucími příměsemi a stabilita paliva. Každá vyrobená šarže a každá jednotlivá dodávka leteckého petroleje musí být od výrobce/dodavatele opatřena certifikátem osvědčujícím složení a vlastnosti dodávaného paliva. Palivo je hydrogenačně odsířené. Pro zlepšení užitných vlastností může letecký petrolej obsahovat další vhodná aditiva např. antioxidanty, vodivostní přísady a mazivostní přísady.

Letecké benziny

Toto palivo je určeno pro zážehové motory. Vyrábí se v několika druzích lišících se obsahem olova a oktanovým číslem. Tato kategorie leteckých paliv je v kvalitativních požadavcích blízká automobilovým benzinům. Na trhu jsou letecké benziny, které mají oktanové číslo měřeno motorovou metodou (OČMM) min. 80 a neobsahují olovnaté přísady (antidetonační pro zvýšení oktanového čísla). Další kategorií jsou letecké benziny s vyšším oktanovým číslem OČMM min. 100, a také min. 130 jednotek, které obsahují olovnatou přísadu. V současnosti se používají environmentálně přijatelnější typy olovnatého leteckého benzinu s obsahem olova - max. 0,75 g olova na kg benzinu.

Letecké benziny se vyznačují nižší těkavostí a nižším destilačním rozmezím. Oproti automobilovým benzinům mají vyšší začátek destilace (10 % musí předestilovat do 75 °C) a nižší konec destilace (175 °C). Velice přísné jsou požadavky na čistotu a na nízkoteplotní vlastnosti. Povinným parametrem je bod krystalizace - max. minus 58 °C. Je běžnou obchodní praxí, že letecké benziny jsou i obarveny podle druhů (nejčastěji červená, u vysoko oktanových olovnatých druhů modrá nebo zelená).

Bezolovnatý druh leteckého benzinu se používá pro menší a výkonově slabší letecké spalovací motory. Olovnaté typy s vyšším oktanovým číslem se používají pro moderní výkonné letectví, především u malých turbovrtulových letadel.

Současné specifikace leteckých benzinů jsou stanoveny normou ASTM D 910. V tuzemsku se letecké benziny nevyrábí.

Postoj FuelsEurope

k regulačním možnostem na podporu rychlejšího zavádění udržitelných leteckých paliv (SAF) v EU

Jelikož je letectví primárně globálním průmyslovým odvětvím, upřednostňují se globální závazky před regionálními iniciativami, aby byla zajištěna konkurenceschopnost leteckého odvětví a jeho dodávek paliva. Nebývalý dopad ohniska COVID-19 na odvětví letectví vyvolal potřebu podpory jak pro zajištění rychlého zotavení při zachování přechodu k udržitelnému odvětví letectví.