Zkapalněný zemní plyn, z angličtiny Liguefield Natural Gas, je v technické i obchodní praxi označovaný LNG.

LNG se získává ochlazením a kondenzací zemního plynu do kapalného stavu. Ochlazování probíhá na teplotu cca -160 °C. LNG je z 90 až 100 % tvořen metanem v závislosti od těžební lokality. Dále obsahuje zbytky etanu, propanu, dusíku a dalších vyšších uhlovodíků.  Svým vzhledem je to netoxická, nekorozivní, průzračná a namodralá kapalina.

Jeho nespornou výhodou právě pro skladování a dopravu je, že zaujímá cca 600 x menší objem než plynný zemní plyn (CNG). Z toho vyplývá vyšší dojezd vozidel na LNG oproti CNG. Z energetického hlediska má LNG vysokou energetickou hustotu srovnatelnou s palivy vyráběnými z ropy.

Pro pohon spalovacích motorů se v palivovém systému používá palivo, které tvoří 95 % LNG a 5 % nafta, která má funkci nosiče zapálení směsi. Přísně jsou definovány i nečistoty v jednotkách ppm, např. u vody a CO2 nebo v mg / Nm3 u sloučenin síry, rtuti nebo aromatických uhlovodíků.

Zkapalněný zemní plyn se v přírodě prakticky nevyskytuje a pro jeho získávání a využití je nutné vytěžený zemní plyn nejprve zbavit nečistot a provést zkapalnění ve zkapalňovacích stanicích. Následně je přečerpává do tankerů a je dopravován do míst spotřeby.

LNG je určitá ekologická alternativa nafty k pohonu spalovacích motorů, který produkuje menší množství zplodin pro nízkoemisní dopravu. Proto může být používán jako alternativní palivo pro těžkou nákladní dálkovou silniční dopravu a dálkovou autobusovou dopravu. Využití LNG je možné i v železniční a lodní dopravě.

Mezi ekonomicky a technologicky velmi náročné operace ale patří zkapalňování a uchovávání zkapalněného plynu za velmi nízkých teplot. Tyto nákladnější technologie v porovnání se CNG představují jednu z hlavních nevýhod tohoto paliva. LNG je spolehlivá a prověřená technologie pohonu spalovacích motorů, kterou využívají především dopravci v Evropě, ale také v USA nebo Kanadě. Z pohledu Evropy je nejvíce rozšířen v Itálii, Španělsku, Francii a Nizozemí.