Mapa ropovodů a produktovodů v ČR

Česká republika nemá možnost využívat pro dopravu ropy lodní dopravu a tak je zcela závislá na dopravě ropy dvěma ropovody. Po dlouhá léta byla ropa do Česka dovážena pouze přes jediný ropovod Družba, který sem původně směřoval z někdejšího Sovětského svazu a činil tak zemi závislou na jeho politice. Po pádu východního bloku se objevily snahy o zmenšení závislosti na jediném dodavateli, což vyústilo ve stavbu ropovodu Ingolstadt.

Ropovod Družba

Ropovod Družba byl prvním ropovodem vedoucím po českém území. V roce 1962 byl doveden do Bratislavy a v roce 1965 prodloužen do Záluží u Mostu.

Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo ročně až 18 milionů tun ropy z bývalého SSSR výhradně tímto ropovodem. Pádem „železné opony“ v roce 1989 se pro nás otevřely možnosti dovozu ropy z kapitalistického světa a vymanění se z jednostranné závislosti na Rusku. Roku 1990 byl zprovozněn ropovod Adria, „připravený“ již od roku 1984 a vybudovaný jako společné dílo bývalé Jugoslávie, Maďarska a Československa.

Ropovod IKL

Ke zrodu myšlenky výstavby ropovodu IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov) a její následné realizaci došlo v letech 1990 – 1992. Potřeba vzniku tohoto nového ropovodu byla dána změnou politické a ekonomické situace ve světě. Tehdejší ČSFR správně odhadla své budoucí potřeby a vývoj ve světě a rozhodla se pro realizaci této výstavby. Rozhodnutí o výstavbě bylo učiněno na základě vznikajících problémů těžařských společností v Rusku a s tím spojenými potencionálními problémy s dodávkami ropy ropovodem Družba. Využití ropovodu Adria jako další alternativy nevyhovovalo potřebám z důvodu nedostatečné kapacity a navíc v budoucnu hrozilo reálné nebezpečí vyloučení ČR z odběru v rámci zvyšujícího se objemu odběru ropy Slovenskou republikou a Maďarskem.

Odhadnutí důležitosti a potřebnosti výstavby nového ropovodu se ukázalo jako opodstatněné a nezbytně důležité. Idea výstavby ropovodu se setkala s kladnou odezvou nejen u nás, ale i v Německu, a proto se přistoupilo k realizaci výstavby. Původně plánovaná trasa ropovodu z Ingolstadtu přes Kralupy nad Vltavou do Litvínova byla z několika důvodů změněna na dnešní podobu trasy Vohburg an der Donau – Nelahozeves (u Kralup nad Vltavou), nicméně jméno ropovodu IKL bylo z nostalgických důvodů zachováno a běžně se používá dodnes.

Zdroj: https://www.ropa.cz

Mapa ropovodů v ČR 

MERO Česká republika

MERO ČR, a.s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde společnost vybudovala celkem 17 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1.675.000 m3.

MERO ČR, a.s., vznikla k 1. lednu 1994 sloučením PETROTRANS, a.s., Kralupy nad Vltavou a MERO IKL, a. s., Kralupy nad Vltavou. Spojením těchto subjektů byly provoz ropovodu Družba a tehdejší výstavba ropovodu IKL začleněny do jednoho celku.

ČEPRO

Akciová společnost ČEPRO zajišťuje především přepravu, skladování a prodej ropných produktů. V této oblasti poskytuje přepravní, skladovací a speciální služby ostatním subjektům. Jejím posláním je také ochrana zásob státních hmotných rezerv. Zároveň provozuje síť vlastních čerpacích stanic pod obchodním názvem EuroOil