Špatně táhne motor po natankování paliva? Nebo hrozí až zadření vstřiků čerpadel? Riziko, že viníkem je nákup nekvalitního benzinu nebo nafty, sice není u tuzemských čerpaček nulové, ale rok od roku klesá. Ze všech loni Českou obchodní inspekcí (ČOI) kontrolovaných vzorků činil podíl těch, které nesplňovaly normy, pouhých 0,7 procenta. A za letošních pět měsíců to zatím vypadá na historicky nejnižší podíl zjištěných závad. Většina Evropy je na tom hůř, průměr EU převyšuje jedno procento.

Nejvážnější závadou, způsobenou nekvalitními palivy, je zejména zadření vstřiků čerpadel. "Pamatuji si na takovou závadu jednoho BMW, kde oprava vyšla na nějakých 130 tisíc korun," říká Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Kontroly na českých pumpách v loňském roce

„Při kontrolách čerpacích stanic se tyto vady paliva už ale dlouhou dobu neobjevují. Poslední roky převládají zjištění typu nedodržení bodu vzplanutí u nafty, to pro motory představuje minimální riziko a v některých zemích se tento parametr ani nesleduje,“ řekl serveru Lidovky.cz jeden z předních odborníků na kvalitu paliv v Česku.

Z loni celkem inspektory v Česku odebraných a v laboratoři zkontrolovaných 2545 vzorků nevyhovělo normám jen 18. Podíl těch závadných na úrovni 0,7 procenta byl dramaticky nižší než ve druhé půli roku 2001, kdy ČOI s kontrolami začala a normám nevyhovělo 13,5 procenta vzorků. Jeden nevyhovující vzorek z 223 kontrolovaných letos v květnu je ještě příznivější výsledek než za celý loňský rok. V dubnu dokonce ČOI neodhalila porušení norem žádné.

„Celý trh je hodně hlídaný“

„Počet nevyhovujících vzorků pohonných hmot má již několik let klesající tendenci. Kontroly kvality pohonných hmot probíhají dlouhodobě a pravidelně, což také může přispívat k faktu, že jakost pohonných hmot je v tržní síti čerpacích stanic na velmi dobré úrovni,“ sdělila mluvčí ČOI Jana Jelínková.

K takovým se řadí i nejlevnější síť u nás – 44 benzinek Tank Ono. Podle jejího spolumajitele Jiřího Ondry nezjistili inspektoři žádné pochybení už řadu let. Přitom na některou z čerpaček Ono dorazí i třikrát, čtyřikrát za měsíc.

„Co se zlepšilo? Skončily velké a málokdy kontrolované dovozy ze zahraničí, to bývalo rizikové. Dneska máme většinu zboží přímo z rafinerie. Obecně také pomohlo, že se počet všelijakých velkoobchodníků po zavedení kaucí propadl možná o několik set na necelou stovku prověřených,“ říká Ondra.

Benzin a nafta nesplňující normy se často dostanou na pumpy, aniž by to obsluha tušila. Třeba smícháním nafty s malým množstvím benzinu zbylého z předchozího závozu v cisterně dodavatele. Pumpař nemá možnost si nějakým vlastním laboratorním rozborem ověřit deklarované parametry.

Časy z divokých 90. let, kdy někteří pumpaři paliva pančovali přímo ve svých nádržích nebo nakupovali od dodavatelů, jejichž kvalitu nebylo možné nezávisle ověřit, jsou po zavedení drastických pokut a důslednějších kontrol minulostí. „Dnes je celý trh hodně hlídaný,“ souhlasí Jiří Ondra.

Inspektoři ČOI odebírají každoročně namátkou na 2600 vzorků paliv z cca 4000 veřejných pump. Do kontrolovaných vzorků se započítávají i ty odebrané na základě oznámení motoristů. Přesto se může stát, že na některou pumpu dorazí inspektoři pouze třeba jednou za tři roky.

„Zveřejňování čerpaček, kde ČOI odhalila nekvalitní palivo, funguje jako takový preventivní strašák odlivu řidičů,“ říká šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Vyhnout se špatnému palivu to ale podle něj nepomůže.

„ČOI zveřejňuje pumpy až po pravomocném skončení správního řízení, které trvá mnoho měsíců od zjištění závady. Takové ty přehledy typu „víme, kde netankovat“, které vídáme v některých médiích, tedy ve skutečnosti popisují pumpy, u kterých už problém dávno není,“ upozorňuje Indráček.

Počet kontrolovaných vzorků stanoví Evropská komise pro každou zemi zvlášť, pro Česko je to alespoň 200 vzorků ročně. ČOI tedy provádí desetkrát více kontrol, než kolik jich Brusel požaduje. To je v celé EU ojedinělé.

Například Německo kontroluje ročně přesně dle požadavku EU zhruba 1300 vzorků. Odhaluje přitom podobný počet závadných vzorků jako Česko z dvojnásobného počtu kontrolovaných. I za celou EU je podíl zjištěných závad z celkového počtu kontrol proti Česku výrazně vyšší – v roce 2021 to bylo 1,17 procenta oproti 0,7 procenta v Česku.