V Česku se ročně spotřebuje šest miliard litrů nafty. Jezdí na ni zemědělci, používají ji kamiony a velké firemní flotily. A ti všichni teď řeší, že rozdíl mezi cenami benzinu a nafty je už téměř pět korun. Česko ale není výjimkou. Stejné je to po celé Evropě. Po dvou měsících navíc na tuzemských čerpacích stanicích opět začala stoupat cena paliv, již během léta brzdila nižší spotřební daň na benzin a naftu. Snížení o korunu a půl je zatím platné od června do konce září.
„Moc tomu cenovému rozdílu nerozumíme. Ještě víc to pro nás podtrhuje důležitost úlevy na spotřební dani. Věříme, že výjimka bude pokračovat,“ řekl Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia. Ministerstvo financí pravděpodobně výjimku, která státní rozpočet vyjde asi na miliardu korun měsíčně, prodlouží. Zatím o tom ale nerozhodlo.
Podle údajů společnosti CCS, která mapuje většinu asi ze čtyř tisíc benzinek, je aktuálně průměrná cena benzinu Natural 95 celkem 40,54 koruny, což je mezitýdenní zdražení o 22 haléřů. Nafta cenově vyskočila o více než dvě koruny a prodává se za 45,23 koruny. Nejdražší jsou jako vždy paliva v Praze a na dálnicích. Stále je to ale lepší než před prázdninami. Tehdy sice byla cena benzinu a nafty stejná, pohybovala se však kolem 48 korun za litr.
Motorová nafta v Česku tvoří 77 procent spotřeby paliv. Vysoký podíl nafty je ale v celé EU, kde je to 70 procent. Jediné dvě tuzemské rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou nejsou dlouhodobě schopné poptávku po naftě uspokojit. Ročně se v nich vyrobí asi 3,4 milionu tun nafty a 1,5 milionu tun benzinu. Dalších dva a půl milionu tun nafty se proto do Česka dováží – především z bratislavské rafinerie Slovnaft, patřící pod maďarský MOL, nebo z rafinerií v Rakousku a Německu.
V minulosti byl podle analytika Václava Louly cenový rozdíl způsobený hlavně tím, že rafinerie v tuto dobu musely pro výrobu nafty používat dražší petrolejové frakce. „V některých letech bývala nafta během zimních měsíců o korunu až dvě dražší. Takový rozdíl jako teď tu ale dlouho nebyl,“ potvrdil HN Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). V zimním období očekává na trhu vyšší napětí u motorové nafty, leteckých petrolejů a středních destilátů pro výrobu topných olejů. Za letošní první pololetí spotřeba nafty v Česku meziročně stoupla o sedm procent.
Aktuálně jsou pro růst cen nafty i další důvody, jež jsou spojené s ruskou agresí vůči Ukrajině, která začala 24. února. Jednou z věcí, na níž se Evropská unie dohodla, je embargo na ruskou ropu. To začne platit od 5. prosince. O dva měsíce později EU přestane odebírat i ruské ropné produkty, což je především nafta. Výjimku do poloviny roku 2024 má Maďarsko, Slovensko a Česko, které dováží ropu jižní částí ropovodu Družba.
„Zhruba polovinu dieselového paliva, jež se do EU dováží, zajišťuje Rusko. Dochází tedy k předzásobování a k hledání alternativních dodavatelů, což obnáší i přeplácení stávajících odběratelů. To šroubuje celosvětově ceny výše,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Jednou z věcí, jež přispívá k růstu cen nafty, je rostoucí poptávka po lehkých či extra lehkých topných olejích. To je reálně obarvená nafta, kde stát vrací spotřební daň. Část tepláren a výrobních podniků v Česku v nich nyní hledá náhradu za plyn, jehož spotová cena na trhu v Rotterdamu je nyní 264 eur (asi 6400 korun) za megawatthodinu. Ještě vyšší je pak cena elektřiny.
Aktuální cena extra lehkých topných olejů na burze v Rotterdamu je necelých 1200 dolarů za tunu. „Firmy po předělání plynového kotle vyjde megawatthodina na 2600 až 2700 korun,“ řekl Richard Richtermoc, ředitel firmy NRG z Ústí nad Labem, která má v tuto chvíli více než sto objednávek na předělání plynového kotle na spalování topných olejů. Vedle ceny se ale teplárny a podniky přechodem na topné oleje jistí proti případnému výpadku ruských dodávek plynu.
Ve srovnání s naftou byla dosud v Česku spotřeba extra lehkých topných olejů malá, a to 35 až 50 milionů litrů ročně. V příštích měsících ale poroste. Třeba jen Teplárna Brno, jež zásobuje asi 250 tisíc lidí a řadu institucí včetně nemocnic, nyní předělává dva plynové kotle. A počítá s tím, že průměrná denní spotřeba topných olejů bude asi 200 tun (200 tisíc litrů). Spotřeba ale poroste po celé Evropě, kde je největší tradice spalování topných olejů v Německu a Rakousku, jež tam plní podobnou roli jako v Česku hnědé uhlí. Jen domácností, které takto topí, je v těchto zemích několik milionů. Proto i většina dovážených topných olejů putuje do Česka z německých rafinerií.
Tuzemské rafinerie zvýšenou poptávku po lehkých topných olejích pokrýt nedokážou. A ani to neplánují. „Naší prioritou je zajištění stabilních dodávek pohonných hmot pro český trh. Pro navýšení výroby extra lehkého topného oleje (ETO) nevidíme prostor,“ vysvětlil Pavel Kaidl, mluvčí petrochemické společnosti Orlen Unipetrol. Lehké topné oleje (LTO) firma vůbec nevyrábí.
Vliv na růst ceny nafty má rovněž nedostatečná výrobní kapacita evropských rafinerií. Ta je výsledkem toho, že se do petrochemických investic v řádu desítek miliard korun nikdo nehrne. V Evropské unii navíc nikdo nezpochybnil záměr, aby po roce 2035 sjížděla z výrobních linek automobilek hlavně čistá, bezemisní auta. Třeba mladoboleslavská Škoda chce do konce této dekády prodávat v Evropě tři čtvrtiny čistě elektrických aut. Všechny rafinerie tak investují spíše do mnohem ziskovější produkce plastů – třeba Unipetrol za více než deset miliard korun postavil novou polyetylenovou jednotku PE3 v Litvínově. Maďarský MOL zase investoval přes miliardu eur do výroby polyuretanové pěny, kterou využívá automotive, stavebnictví nebo výrobci obalů.
„Rafinérský průmysl je teď trochu ve schizofrenním stavu. Nové rafinerie a ropovody se nikde nestaví, protože se v příštích letech počítá s pozvolným poklesem výroby. Zároveň se ale nyní kvůli zabezpečení dodávek žádají velké investice, které jsou dlouhodobé a nákladné. A v budoucnu ani nemusí být potřeba,“ řekl v květnu HN v rozhovoru Tomasz Wiatrak, šéf Orlen Unipetrol.
Na zvyšující se rozdíl mezi benzinem a naftou zatím nemá tak velký vliv cena surové ropy. Barel ropy Brent (159 litrů) s dodáním v listopadu se nyní prodává za 93 dolarů. Jen za poslední týden ztratila ropa více než pět procent. Nejvýše byla letos v březnu, kdy krátce po začátku ruské agrese na Ukrajinu stála 130 dolarů. Ceny ropy klesají hlavně kvůli obavám investorů z příchodu globální recese. Signály o slábnoucí poptávce po ropě má i kartel OPEC v čele se Saúdskou Arábií, která už více než pět let spolupracuje s Ruskem při dohodách o kvótách na těžbu ropy. Poptávka po ropě je nižší i ze strany Číny, která řadu měsíců zápasí s uzávěrami ekonomiky kvůli šíření covidu-19. Čína je po Spojených státech druhým největším trhem s ropou a ropnými produkty.