Fintag.cz: Že je nafta dražší než benzin, má své vysvětlení

Sněmovna ve zrychleném čtení již schválila vládní návrh na snížení spotřební daně o 1,5 koruny na litr nafty. Benzinu se úleva netýká. Nafta je aktuálně dražší než benzin o cca pět korun. Je ale docela možné, že oproti benzinu ještě podraží. 

Spotřební daň u benzinu se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 koruny na litr již od letošního října. U nafty podle vládního návrhu dál zůstane sazba 8,45 koruny z litru místo 9,95 koruny do konce příštího roku. Letošní náklady na opatření Ministerstvo financí ČR [MF ČR] vyčíslilo na 2,2 miliardy korun a příští rok na 9,6 miliardy korun.

„Důvod (pro úlevu na naftě) není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí,“ řekl k prodloužení platnosti nižší sazby u nafty ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle něj u nafty o úsporu až 1,8 koruny na litr. Rozdíl mezi aktuální cenou benzinu a nafty činí cca pět korun. Ministr zmínil zejména konkurenci v dopravě, kde největšími konkurenty českých dopravců, hlavně těch menších, jsou dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.

Podle odborníků je ale možné, že cenový rozdíl mezi naftou a benzinem ještě stoupne. Česko totiž není v produkci nafty soběstačné. Ročně doveze ze zahraničních rafinerií (Německo, Slovensko, Rakousko, pozn. red.) cca 2,5 milionu tuny nafty při celkové spotřebě šest miliard tun. Roli hraje i struktura ekonomiky – nafta je důležitá pro v Česku klíčový průmyslový sektor, ale i pro zemědělství. Dominantní je již zmíněná mezinárodní přeprava a skutečnost, že do Česka se dováží nejvíce ojetin právě s naftovým motorem.

Proč je v Česku nafta dražší než benzin

Podle vedoucího pracovní komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václava Louly existuje více důvodů, proč je zejména ve vybraných měsících nafta dražší než benzin.

„V září začínají rafinerie vyrábět takzvanou zimní naftu, pro níž potřebují upravit technologicky kvalitu zvýšením podílu petrolejových složek a ty jsou dražší,“ vysvětluje pro FinTag.cz Václav Loula. Podle jeho slov tak v zimních měsících již i bývala nafta v některých letech o korunu až dvě dražší. Způsoboval to právě přechod na zimní kvalitu změnou technologie s použitím dražších petrolejových frakcí pro splnění nízkoteplotních vlastností nafty. Avšak i Václav Loula připouští, že takový rozdíl mezi cenou benzinu a nafty, jako je teď, tu dlouho nebyl. Nabízí další vysvětlení. Roli podle něj hrají závislosti na poptávce a vývoji ekonomiky, tedy výkony odvětví náročných na spotřebu nafty. A do situace promlouvá i aktuální geopolitická situace. „Hodně motorové nafty se stále dováží z Ruska. Připravované embargo se pak negativně promítá jak do zdrojů, tak do ceny. Burzy vyjadřují obavy s nedostatku zdrojů nafty a reagují na to vyšší cenou nafty,“ vysvětluje.

A ani tím výčet důvodů, proč je nafta o tolik dražší než benzin, nekončí. K růstu poptávky přispívá rostoucí zájem v nadcházejícím zimním období o lehké topné oleje. „Ty se vyrábějí také ze středních frakcí. Přičemž v současné době lze očekávat vyšší spotřebu právě jako náhrada za drahý zemní plyn, například v teplárnách,“ vysvětluje pro FinTag.cz Václav Loula. Zároveň upřesňuje, že v Evropě se dlouhodobě spotřebovává více nafty než benzinu [poměr 70:30]. V Česku je pak poměr ještě větší ve prospěch motorové nafty. Její poměr vůči benzinu činí 77 procent.

Kolik se v Česku spotřebuje nafty a benzinu

Podle aktuální zprávy ČAPPO o vývoji spotřeby pohonných hmot v Česku za 1. pololetí letošního roku dosáhla celková spotřeba pohonných hmot 3,993 miliardy litru. To je meziročně o devět procent více (3,657 mld. litru). Výraznější nárůst byl u automobilových benzinů. Za hodnocené období vzrostla jeho spotřeba o 17 procent na 1,019 miliardy litru. U motorové nafty vzrostla spotřeba o 7 procent na 2,974 miliardy litru.

„Chování zákazníků a nákupní zvyklosti ovlivnily obavy z nedostatku automobilových benzinů a růstu cen vlivem stále trvajícího válečného konfliktu na Ukrajině,“ říká Loula. Nejvýraznější meziroční nárůst poptávky po automobilových benzinech čerpací stanice zaznamenaly v březnu (+150 %) a dubnu (+128%). Obavy motoristů ale zafungovaly také u nafty. V březnu její spotřeba meziročně stoupla o 16 procent a v červnu o 6 procent. „Současně je ale třeba uvést, že v 1. čtvrtletí loni byla stále v platnosti proticovidová opatření omezující mobilitu,“ vysvětluje Václav Loula a dodává, že letošek poznamenalo extrémní zdražení pohonných hmot a výkyvy kurzu koruny vůči americkému dolaru.

Datum: 20. září 2022

Autor: Daniel Tácha, Ing. Václav Loula

Zdroj: Fintag.cz