Už jen půl roku zbývá do konce výjimky, kterou mají Česko a Slovensko z embarga Evropské unie na vývoz paliv vyráběných z ruské ropy. Rafinerie, které jsou zásadní pro dodávky dieselu pro český trh – tedy Orlen Unipetrolu v Litvínově a Slovnaftu v Bratislavě –, finišují s přestavbou technologií na zpracování neruských rop. Jinak jim hrozí citelné ekonomické škody a českému trhu nedostatek benzinu a nafty.
Česko totiž není ve spotřebě pohonných hmot a zejména nafty soběstačné, skoro polovina u nás spotřebovaného dieselu pochází z dovozu. Čtvrtinu všech importů zajišťuje právě bratislavský Slovnaft. Až koncem letoška skončí zemím střední Evropy výjimka z embarga, nemohly by české pumpy nakupovat ze Slovenska ani litr.
Jenže oba výrobci nafty (benzinu z neruských zdrojů umí Česko už roky vyrobit dostatek v rafinerii Kralupy) napojení potrubím na tuzemské sklady jsou zatím stále z více než poloviny nakupované ropy závislí na Rusku. Respektive na jeho ropě, proudící ropovodem Družba. Platí za ni Putinovu režimu v přepočtu miliardy korun ročně.
Investice za miliardy
To se ovšem začíná měnit. Ruská ropa je sice levnější než ostatní ropy světa, ale má jiné složení a vyžaduje odlišný způsob zpracování. Slovnaft, který je součástí maďarského koncernu MOL, právě oznámil, že dokončil přestavbu celé technologie, což rozšíří možnosti výroby z jiných rop, než je ta ruská. Teď začínají s testovacím provozem.
Slováci částečně zpracovávají různé druhy rop – především z USA, Saúdské Arábie, Ománu, Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Iráku – už od roku 2016. Dováží se tankery do chorvatského přístavu Luka Omišalj a pak ropovodem Adria. Není jich ale dost pro vývoz vyrobené nafty do Česka. Technologie bratislavské rafinerie byla historicky nastavená – stejně jako u rafinerie v českém Litvínově – především na ropu z Ruska.
„V případě ropných směsí z jiných lokalit musíme počítat s jejich specifickým složením a vlastnostmi. Mohou obsahovat větší množství síry, jsou hustější, mohou působit korozivně. Abychom zabránili nežádoucí degradaci materiálů a poškození výrobních jednotek, nastavili jsme si plán nevyhnutelných i preventivních úprav technologií,“ sdělil serveru Lidovky.cz Branislav Vinter, ředitel výroby Slovnaftu.
Náklady nejsou malé. Slovnaft vyčíslil, že celkem dá do úpravy technologií 200 milionů eur, tedy v přepočtu zhruba pět miliard korun. O nákladech v řádu nižších jednotek miliard korun mluví i Poláky ovládaný koncern Orlen Unipetrol, který v Česku provozuje rafinerie v Kralupech a Litvínově. I litvínovská rafinerie, zaměřená na produkci nafty, už ukončila přestavbu technologie a nyní začíná testovací výrobu z neruských rop.
„Jde o sérii dvou- až třítýdenních testování, během kterých v litvínovské rafinerii kombinujeme ropy z různých částí světa, ponejvíce z Iráku, Guyany, Saúdské Arábie a Severního moře. Na třítýdenní test z loňského října navážeme testem na přelomu července a srpna. Další testování je naplánováno na podzimní měsíce,“ uvedl mluvčí koncernu Pavel Kaidl.
Orlen Unipetrol zatím dováží víc než polovinu suroviny ropovodem Družba. Neruskou ropu dopravuje pro rafinerii v Kralupech a nově i pro testy v Litvínově z tankerů z italského Terstu. Z něj pak přes Transalpinský ropovod TAL do českého IKL, připojeného k TAL u bavorského Ingolstadtu.
Jak nahradit Družbu
Právě tato západní cesta umožní od příštího roku plnou náhradu ruské ropy z Družby. Český provozovatel ropovodů a pětiprocentní podílník v TAL, státní společnost MERO, v příštím roce dokončí projekt, kterým za až 1,6 miliardy korun zvýší pomocí výkonnějších motorů a čerpadel kapacitu TAL. Navýšení dopravy ropy do Česka o čtyři miliony tun ropy ročně by pak mělo pokrýt celou spotřebu ropy českých rafinerií.
Ruská ropa je sice levnější než ostatní ropy a náklady na výrobu paliv z neruských rop prodražuje i doprava. Námořní cesta tankery do přístavů je o poznání dražší než doprava do rafinerií ropovodem přímo z místa těžby. Nicméně podle experta České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václava Louly se případné vyšší náklady na surovinu nepromítnou do cen paliv u čerpacích stanic, ale spíš povedou ke snížení marží rafinerií.
„Ceny na pumpách se v minulosti i dnes kalkulují v závislosti na ceně středoevropské ropy Brent, respektive na vývoji kotace paliv podle evropské burzy. A tu neovlivňuje, zda některá z evropských rafinerií kupuje momentálně levnější ruskou ropu a po čase začne kupovat dražší světovou,“ řekl Loula serveru Lidovky.cz.
O tom, jak ceny u pump ovlivňují i jiné faktory než ropa, svědčí i aktuální vývoj na čerpacích stanicích. Ropa Brent (směs několika typů ropy těžených v Severním moři – pozn. red.) se s různými výkyvy prodává již týdny v rozmezí 84 až 88 dolarů za barel. Ovšem ceny benzinu a nafty na burze a následně i na pumpách po celé Evropě v posledních dnech rostou – zejména vlivem nástupu motoristické sezony, a tedy i rostoucí poptávky po pohonných hmotách.