Stejný metr pro všechny čerpací stanice

Na českém trhu je 7020 čerpacích stanic, ne všechny ale vyhoví provozním, bezpečnostním a ekologickým normám. Zatímco veřejné čerpací stanice jsou pod drobnohledem státních kontrolních a inspekčních orgánů, neveřejné ČS (35% trhu ČS) nikdo nekontroluje a poloveřejné (10% trhu s výrazným růstovým trendem) se kontrolují jen ojediněle.

Jedna pumpa na každých 8 km silniční sítě

Česká republika má jednu z největších hustot čerpacích stanic v Evropě. Vezmeme li v úvahu délku celé silniční a dálniční sítě 56.000 km a celkový počet evidovaných 7020 čerpacích stanic, vychází jedna benzinová pumpa (veřejná, poloveřejná či neveřejná) na každých 8 km, na každých 14 km pak vychází jedna veřejná stanice. Běžnému spotřebiteli je k dispozici celkem 4612 veřejných a neveřejných pump, které jsou v přepočtu k délce republikové silniční sítě na každém 12 kilometru.

Na dosažení tohoto stavu mělo vliv několik důležitých faktorů. Český trh nebyl nijak legislativně regulován a stát po roce 1990 výstavbu čerpacích stanic neomezoval.

Mnoho čerpacích stanic vybudovaných v období plánovaného hospodářství za socialismu v areálech podniků pro vlastní zásobování pohonnými hmotami (dopravní podniky, JZD , stavební firmy) se dnes stává součástí maloobchodního trhu. V současnosti nabízejí paliva i veřejnosti nebo se staly neveřejnými stanicemi a rozšířily nabídku o levnější daňově podporovaná biopaliva. V nedávné minulosti byly navíc postaveny jednotlivé čerpací stanice, jež se na trhu udržely do současnosti.

Výše uvedený segment jednotlivých a podnikových čerpacích stanic se částečně v minulosti stal prodejní základnou pro realizaci výnosů z nekalých obchodních praktik - daňových podvodů s LTO, pančování a nebo karuselových podvodů s neplacením DPH. Dnes povětšinou tyto stanice nesou často jinou značku, popřípadě jsou provozovány jako poloveřejné či neveřejné.

Dodržování norem na 45 % čerpacích stanic velkou neznámou

Náchylnost oboru distribuce pohonných hmot a čerpacích stanic k daňovým únikům, pančování a dalším podvodům vyžaduje vysoký stupeň kontroly nad dodržováním daňových i kvalitativních a bezpečnostních norem.

S ohledem na fyzikálně chemické vlastnosti jsou pohonné hmoty vysoce nebezpečné látky z hlediska požárního, ohrožující životní prostředí a zdraví lidí. Bezpečností rizika nelze v žádném případě podceňovat. Skladování, doprava či výdej pohonných hmot by měl probíhat na zařízeních, která musí splnit všechny zákonem stanovené předpisy a celou řadu technických norem a to bez ohledu na umístění a charakter čerpací stanice. Navíc jakákoliv nekvalita vede k poškození majetku (vozidla zákazníka).

Zatímco veřejné čerpací stanice jsou pod drobnohledem státních kontrolních a inspekčních orgánů, neveřejné ČS (35% trhu ČS) nikdo nekontroluje a poloveřejné (10% trhu s výrazným růstovým trendem) se kontrolují jen ojediněle.

Poloveřejné a neveřejné čerpací stanice jsou z hlediska dodržování bezpečnostních, provozních předpisů a úrovní aktuálního technického stavu velkou neznámou.

Je běžnou praxí, že z neveřejné stanice (či provozní nádrže v areálu), která není kontrolována ani z pohledu kvality, ani z pohledu provozní způsobilosti technologie či ochrany životního prostředí, běžně načerpá vozidlo palivo a odjede mimo areál na veřejnou komunikaci. Navíc lze velmi často s úspěchem pochybovat, že se tam palivo jenom „vydává“- klidně totiž může jít o skrytý prodej za hotové či prodej s následnou fakturací popřípadě skrytý prodej pod pláštíkem bonusových programů pro zaměstnance.

Padni komu padni

Politici a odborná ministerstva by se měli vážně zamyslet nad depresí petrolejářského oboru - cíleně odstranit existující nešvary: zajistit ze všech úhlů pohledu spravedlivé a rovnocenné soutěžní prostředí a zavést důsledný a účinný kontrolní systém pro veškeré čerpací stanice. V praxi pak držet zásadu nulové tolerance – podle hesla padni komu padni. Čerpací stanice (bez ohledu na provozovatele), které zásadním bezpečnostním normám ve stanovené lhůtě nevyhoví, by měly být odstaveny z provozu a uzavřeny.

Není přitom na místě obava, že by uzavření části provozně nezpůsobilých čerpacích stanic dramaticky zhoršilo přístup veřejnosti k pohonným hmotám. Pro uspokojení poptávky, stavu vozového parku a zachování vysoce konkurenčního prostředí by mělo být dostačující mít jednu veřejně přístupnou čerpací stanici na každých 30 km.

Na všechny stejný metr

Pravidla podnikání by měla být nejen transparentní, ale především spravedlivá a pro všechny stejná. Proto Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu požaduje v další novele zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích komplexně řešit nejen transpozici evropské legislativy ohledně alternativních paliv, ale také nastavení pravidel zajišťujících nápravu a nastavení stabilního a rovnocenného soutěžního prostředí pro všechny kategorie čerpacích stanic, které zajistí přísné dodržování všech ekologických a bezpečnostních předpisů.

Datum: 11. února 2018

Autor: Ing. Václav Loula

Zdroj: ČAPPO